malá inventura  |  development of new art
 

Teatr Węgajty, Jonkowo, PL

Węgajty 18, 11-042 Jonkowo

 
odkaz:http://www.teatr.wegajty.go.pl
 

Divadelní soubor, jenž funguje v rámci sdružení Teatr Wiejski „Węgajty” (Vesnické divadlo „Węgajty”), vznikl v roce 1986. Již jeho první inscenační pokusy byly vnímány jako náznak obnovy veřejného života a příchodu demokratických změn. Tvorbu souboru tehdy charakterizoval nový postoj vůči tradicím, jenž spočíval v odmítnutí stereotypů panujících v Polsku za komunistické éry. Na druhé straně se však jako podstatný jevil i fakt, že tvorba souboru posloužila k poodhalování roušky světa multikulturních tradic. Inscenacím pod režijním vedením Wacława Sobaszka, mezi něž se řadí Historie Vincenza (Vincencovy příhody, 1988), Gospoda ku Wiecznemu Pokojowi (Hostinec na cestě ku Věčné spáse, 1992) podle novely Czesława Miłosze Dolina Issy (Údolí Issy) a Opowieści kanterberyjskie (Canterburské povídky, 1996) podle předlohy Geoffreyho Chaucera, se podařilo oslovit mladou generaci, která právě tehdy začínala s vytvářením nových institucí veřejného života v regionu Varmie a Mazurska. V těchto inscenacích mnozí spatřovali prvky zcela nového, „vesnického“ směru v polském divadle. Tato díla byla současně nahlížena z perspektivy aktuálních změn, jež probíhaly v celé střední Evropě, a to především vzhledem k tomu, že soubor rovněž přinášel dokumentaci výsledků svého vědeckého bádání realizovaného v Makedonii, Bělorusku, na Slovensku ad. Soubor charakterizovalo především objevitelské úsilí věnované lidové písňové tvorbě a rituálním divadelním projevům. Toto úvodní období působení divadla „Węgajty” bylo završeno cenou na mezinárodním divadelním festivalu v Těšíně (1993). V polovině devadesátých let přišly nové výzvy a došlo k personálním změnám. Od této chvíle se činnost souboru odvíjí ve dvou paralelních směrech. Schola, pod vedením Wolfganga Niklause, se zaměřila na obnovu žánru liturgického dramatu, zatímco „Projekt terenowy“ (Terénní projekt) pod vedením Wacława Sobaszka pracuje se živými formami rituálu jako s prostředky divadelní inspirace. Předlohami pro tvorbu divadla se staly finskýeposKalevala (2000) či Dziady (2002) Adama Mickiewicze. Literárním předobrazem inscenace nazvané Synczyzna (2005) se stalý Ślub (Svatba) a Trans-Atlantik Witolda Gombrowicze. V současnosti soubor pracuje na vytvoření nové definicevztahůvůčipolskýmtradicím.

 

Technické vybavení

www.teatr.wegajty.go.pl